V nadcházející zimní sezóně budou mít běžkaři opět o něco lepší přehled o tom, jak to v Krušných horách se sněhem a stavem stop vypadá. Přímo na trase Krušnohorské lyžařské magistrály byly během letošního podzimu instalovány tři webové kamery, a to na Bučinské cestě, na Hřebečné U maringotky a na rozcestí pod Špičákem (mapa).

Snímky z těchto i dalších webových kamer v Krušných horách najdete ZDE.

Děkujeme Karlovarskému kraji za finanční podporu, díky níž se nám podařilo během léta a podzimu realizovat také další údržbové práce na lyžařských trasách.
Poděkování patří také vlastníkům dotčených pozemků, lesní správě i orgánům ochrany přírody za umožnění realizace této akce – jmenovitě: Náboženské matici, Polesí Nejdek Arcibiskupství pražského, městu Jáchymov, Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a panu Marešovi.

Instalaci kamer i jejich provoz zajišťuje společnost Wolfnet, které tímto děkujeme za perfektní spolupráci.

Pro běžkaře je na zimní sezónu 2019/2020 připraveno hned několik novinek, včetně přírůstku do strojového parku nebo webových kamerách na magistrále. Díky dotaci od Karlovarského kraje ve výši 500 tis. Kč se na lyžařských trasách podařila realizovat i řada dalších prací, především terénních úprav (rozšíření či odvodnění problematických úseků cest), prořezů náletových dřevin či výroby několika mostků na trase páteřní magistrály. Na trasách přibudou také informační cedule a neběžkující obyvatele a návštěvníky Krušných hor jistě potěší úprava vytipovaných tras pro pěší. Podrobnější informace přináší článek MF Dnes.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) posuzuje návrh společnosti KMK Granit z Krásna na Sokolovsku na vyhlášení chráněného ložiskového území (CHLÚ) na severním svahu Pískové skály (962 m n. m.) u Potůčků v Krušných horách. Místní jsou přesvědčeni, že případná budoucí těžba živce zatíží životní prostředí v regionu, kde se rozvíjí cestovní ruch.

Foto: Bývalá obec Háje 

„Vydání rozhodnutí předpokládáme v nejbližších týdnech,“ uvedla mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová. „Stanovením chráněného ložiskového území nevzniká žadateli právo k dobývání ložiska, tomu předchází další nezbytná řízení,“ pokračovala mluvčí.

Jedná se o řízení ke stanovení dobývacího prostoru a následně žádost o povolení hornické činnosti. K žádostem je třeba zpracovat studie vlivu záměru na životní prostředí.

Starostové těžbu živce v lokalitě od začátku odmítají. „Jako obec Potůčky jsme jednoznačně proti tomuto záměru,“ uvedl starosta obce Vlastimil Ondra (nez.), podle kterého by transport kamene zatížil neúměrně místní komunikace a zvýšila by se prašnost a hlučnost.

„Jezdily by nám tady denně desítky kamionů, přitom se nám tady rozmáhá cykloturistika,“ pokračoval starosta, který nevěří, že by se mohla doprava obci vyhnout. Kvůli dalšímu zatížení místních komunikací je proti i starosta Horní Blatné Robert Petro (nez.). Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) má obavy z dopravy živce přes sousední osadu Ryžovnu. Má rovněž za to, že již v této fázi měli být starostové okolních obcí o věci ze strany úřadů informováni.

Hornická tradice
Obavy starostů jsou ale podle předsedy správní rady společnosti KMK Granit Miroslava Kolbasy zbytečné. „Myslím, že stávající předpisy jsou dostatečně ochraňující. Způsob dopravy budou řešit až následně při dalším povolovacím procesu dopravní odborníci pod dohledem ministerstva životního prostředí,“ uvedl Kolbasa.

„Hornictví má v Krušných horách obrovskou tradici a my chceme na tradici těžby v lokalitě navázat,“ pokračoval. Připomněl, že právě hornická činnost přinesla v minulosti do Krušných hor nebývalé bohatství. „Všechny ty obce mají ve svých znacích hornické kladívko, starostové na slavnostech chodí v hornických uniformách, těžba tam vždy patřila,“ poukázal ředitel společnosti Pavel Tatýrek.

„Z mého pohledu je záměr vysoce nešťastný, protože na Pískové skále stála osada Pískovec. Je to místo, kde je písemně historicky nejstarší doložená těžba v centrální části Krušných hor z roku 1380. V posledních dvou letech tam proběhly archeologické průzkumy, které tam tu těžbu doložily,“ konstatoval Michal Urban, který měl na české straně na starosti nedávné zapsání krušnohorských hornických památek na seznam UNESCO.

„Navíc v tom území, které spadá do navrhovaného ložiska, se nachází obrovské rýžoviště cínové rudy, které patří k tomu největšímu a nejcennějšímu, co se v Krušných horách nachází. Z tohoto pohledu, pokud by mělo dojít ke zničení, tak je to nevratná záležitost a obrovská škoda,“ dodal.

Autor: Rudolf Voleman, novinky.cz