Díky zápisu do UNESCO se pod ochranou neocitly jen hornické památky v Krušných horách. Týká se také okolní krajiny, na jejíž výjimečnou hodnotu by lidé měli brát podle autora české části dokumentace k žádosti o zápis zdejšího hornického regionu na Seznam světového dědictví UNESCO Michala Urbana ohled.
Po celé krušnohorské krajině jsou rozptýlené pozůstatky soustavné těžby a zpracování rud, které vznikaly více než 800 let. Jejich hustota není po celém území hor stejná, závisí totiž na rozmístění rudných ložisek. „V hlavních důlních revírech, jako byl u nás Jáchymov, Boží Dar, Abertamy, Horní Blatná, Krupka a další, je koncentrace pozůstatků skutečně veliká,“ říká Michal Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge.
Kolik děl ve zdejší krajině zůstalo?
Máme jich tady tisíce, které jsou stále v krajině patrné. A to je právě jedním z hlavních důvodů, proč UNESCO přiznalo Krušným horám výjimečnou světovou hodnotu.
Dalo by se říct, jak velké je území krajiny, které zápis hornických památek obsáhl?
Trochu výjimečná je v tomto ohledu Rudá věž smrti, protože je to izolovaná solitérní stavba, ale jinak ve všech dalších případech, to znamená u čtyř součástí památky UNESCO na české straně a prakticky všech na německé straně, jde o plošné areály. Celkově má tato památka UNESCO jak v Česku, tak v Sasku 6766 hektarů, to znamená přes 67 čtverečních kilometrů. Z této plochy připadá na Česko něco málo přes polovinu, tedy více než 36 čtverečních kilometrů.
Čím to je?
Souvisí to s jiným pojetím památkové ochrany v Sasku, ale také s tím, že tu máme plošně největší, na hornické památky extrémně bohatou součást této památky UNESCO, což je hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná. Ta má sama o sobě přes 26 čtverečních kilometrů.
Lze poznat, že se člověk nachází v území souvisejícím s chráněnou památkou zapsanou do UNESCO, pokud má nějaké stavební záměry?
S výjimkou Rudé věže smrti, což je národní kulturní památka, na kterou se vztahuje maximální forma ochrany, jde u všech ostatních součástí památky UNESCO u nás o takzvané krajinné památkové zóny. V nich se pak nacházejí i jednotlivé kulturní nebo národní kulturní památky, které s hornictvím souvisejí. Kromě toho jsou historická jádra Jáchymova, Horní Blatné a Krupky už od roku 1992 městskou památkovou zónou. Tam ale v zásadě problém při aplikaci památkové ochrany nevzniká.
Proč?
Jak obyvatelé, tak památková péče už se s principy ochrany za tu dobu naučili pracovat. Trochu jiná je ale situace v případě krajinných památkových zón. Ty sice byly vyhlášené už v roce 2014, ale někdy obyvatelé ani nevědí, že nějaký objekt v památkových zónách mají. K tomu někdy i směřují stížnosti z jednotlivých obcí, že památková péče při posuzování stavebních záměrů nepostupuje vždy úplně jednotně. Ale to, co je speciálně hlavně chráněné s ohledem na výjimečnou světovou hodnotu Krušných hor, je vlastní hornická krajina obsahující pozůstatky po těžbě, jako jsou portály štol a šachet, haldy, pinky, vodní příkopy, vodní nádrže, rýžoviště, důlní areály, třeba i staré cesty, které vedly k dolům. To je to hlavní, kvůli čemu byly Krušné hory na Seznam UNESCO zapsány. Samozřejmě objekty speciálně v historických horních městech výjimečnou světovou hodnotu také dokládají, pokud mají něco společného s hornictvím, ale nelze to brát úplně šmahem.
Co je tedy tím hlavním z pohledu UNESCO?
Primárně UNESCO sleduje, aby zůstaly zachované hlavní znaky hornické krajiny, kterými jsou Krušné hory výjimečné. Z hlediska české památkové ochrany, pokud se jedná o památkové zóny, je primárně chráněna také historická hornická krajina. Ochrana se vztahuje ale také na zástavbu v obcích, a je tedy třeba při posuzovaní stavebních záměrů, ať už jde o novostavby nebo rekonstrukce, přistupovat k nim s ohledem na historický ráz zástavby v těchto oblastech.
Čím se tedy mají lidé řídit?
Pokud někdo bude chtít opravovat dům nebo postavit nový, měl by dodržovat základní principy, které pro památkové zóny platí. To znamená dodržovat půdorysy staveb, které tam historicky stály nebo stojí, dodržovat hmotu, výšku, tvar střechy a tak dále, což jsou samozřejmě věci, které nejsou nijak komplikované, ale výklad může být někdy různý. A proto dneska vzniká metodické doporučení, které připravuje Krajský úřad Karlovarského kraje spolu s Národním památkovým ústavem v Lokti.
Co bude jeho obsahem?
Obsahovat bude přesné doporučení, jak by měly orgány památkové péče postupovat v případě jednotlivých záměrů, ať už jde o novostavby, nebo rekonstrukce. Platit by mělo snad co nejdříve. Ta omezení nejsou nijak velká. Jde o to, že se nacházíme na historickém území, které má nějakou památkovou hodnotu, což by mělo zůstat zachované. Měli by to respektovat lidé, kteří tam bydlí, nebo tam mají rekreační objekty, ať už památkově chráněné, nebo ne. Mělo by jít o nějaký cit k prostředí, o zachování genia loci, který tam je po staletí. Když se podívám do Saska, Bavorska, Tyrolska, tak s tím lidé problém nemají. Pokud opravují domy, dělají to skutečně tak, aby zůstal jejich charakter, a nevznikají tam žádné šílenosti. Bohužel u nás není třeba chodit daleko, abychom viděli, že tomu tak vždycky není.
Máte pro to vysvětlení?
Velice rád bych znal odpověď, ale bohužel. Ochranná opatření jsou skutečně poměrně jednoduchá a chtějí, aby se ctil charakter a rozmístění historické zástavby. Aby majitelé objektů respektovali, jak zde objekty vypadaly v minulosti, ať jde třeba o barvy fasád, tvary oken či dveří a aby pokud možno i použité materiály vycházely z tradice. Samozřejmě z mého pohledu je nejdůležitější ochrana hornické krajiny, což se netýká výstavby, ale jde spíše o dohled nad lesnickou nebo zemědělskou činností. Pokud jde o domy, mám asi trochu jiný pohled než památkáři, speciálně pokud jde o stavby, které vyloženě nesouvisí s hornickou činností a vznikly například až mezi světovými válkami. Chápu ale, že památková péče se snaží, aby zůstal zachovaný historický ráz sídel, a myslím si, že je to dobře.
Zakonzervovalo UNESCO hornickou krajinu?
Nezakonzervovalo, UNESCO s tím nemá nic společného a o ničem nerozhoduje. Vše je na základě národních předpisů a zákonů, které určují, co se smí a co ne, a které dávají majitelům a správcům nemovitostí určité povinnosti, ale zároveň i práva. Na základě toho je možné například i požádat o dotace a není jich úplně málo. UNESCO samo o sobě posuzuje pouze to, jestli nejsou porušovány hlavní znaky, na jejichž základě byla Krušným horám přiznána výjimečná světová hodnota. A to se týká primárně projevů v hornické krajině.
Autor: Dan Uhlík, spolupracovník redakce. Zdroj: iDnes.cz
Konfederace politických vězňů České republiky hledá zájemce o práci průvodce v národní kulturní památce Rudá věž smrti u Ostrova.
Přestože štola Johannes ze 16. století na Zlatém Kopci u Božího Daru otevírala kvůli covidu se zpožděním, zájem o ni překonal všechna očekávání. „Zájem návštěvníků byl enormní. Nejvytíženější byly prázdninové měsíce, kdy se v limitovaných skupinách nenašla žádná volná prohlídka ani volné místo. Lidé využívali předrezervace online, což nám samozřejmě práci usnadnilo,“ uvedla Blanka Nováková, jednatelka Služeb Boží Dar, které o štolu pečují a provozují ji.
