Poblíž Božího Daru, nedaleko hranic s Německem, se tyčí Klínovec – nejvyšší vrchol Krušných hor. A má hned několik nej. Místní rozhledna a sousední hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami celého pohoří. Zdejší skiareál je největším v Krušných horách a průměrná roční teplota nepřesahuje na vrcholu Klínovce tři stupně Celsia. Největším turistickým lákadlem je kamenná rozhledna.

První zmínka o Klínovci pochází z 16. století, kdy ho ve svých spisech zmiňuje Johann Mathesius jako nebezpečnou horu, odkud se na město Jáchymov valily sněhové laviny. V 19. století se Klínovec stal oblíbeným výletním místem.

Vůbec první rozhledna na jeho vrcholu vyrostla už v roce 1817. Dřevěná stavba ale vyhořela a v roce 1884 ji nahradila rozhledna kamenná. Byla pojmenovaná Vyhlídkovou věží císaře Františka Josefa. Později k ní byl přistavěn ještě zděný objekt s hostinskou místností a bytem pro hlídače, kuchyní a pokoji pro hosty.

Dnešní podoba rozhledny je zdařilou rekonstrukcí kamenné vyhlídkové věže z roku 1884. Měří 24 metrů a z jejího ochozu dohlédnete na sousední německý Fichtelberg. Na české straně pak uvidíte hřeben Krušných hor až k Děčínskému Sněžníku, Milešovku a za dobrého počasí můžete spatřit i horu Říp. V přízemí rozhledny si můžete prohlédnout historické fotografie týkající se Klínovce a nejbližšího okolí.

Rozhledna je otevřená do konce září denně od 9 do 19 hodin. Parkovat je možné přímo pod rozhlednou. Další možností, jak se dostat nahoru, je jízda sedačkovou lanovkou. Dolní stanici lanovky najdete asi tři kilometry od centra Jáchymova. Během patnáctiminutové jízdy na vrchol Klínovce si užijete jedinečné výhledy na krásnou přírodu Krušných hor.

Zdroj: Český Rozhlas Karlovy Vary

K jedinečným hornickým památkám patří i neobvykle zvrásněná krajina na Božídarsku. Můžete jí vidět například na stezce Božídarské rašeliniště nebo na stezce štoly Johannes od Božího Daru na Zlatý kopec.

Stovky kopečků zeminy, takzvaných sejpů, roztroušených západně od Božího Daru jsou dokladem obrovského rozsahu rýžování cínovce. Cínové krupky připomínající malá hnědočerná až hnědočervená těžká zrna o velikosti několika milimetrů tam rýžovali od 16. do 18. století.

„Svým rozsahem patří k největším v Krušných horách,“ uvedl ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban.

Horníci museli před samotným rýžováním odkopat okolo dvou metrů naplavenin a pak ještě postavit dřevěné konstrukce. „Vrstvu obohacenou cínovcem bylo potřeba přerýžovat pomocí dřevěných splavů, na které se pustil proud vody. Lopatou se na ně házela hlína, a protože cín je těžší než ostatní součásti, tak zůstával na splavu,“ popsal tvrdou práci horníků Urban. Hlušinu házeli horníci stranou a vytvořili tak sejpy.

Zdroj: ČRo K. Vary

Autoři: Jana Strejčková, Josef Šorfa